Za pár měsíců to už budou 4 roky, co jsem úspěšně složila maturitní zkoušku na tomto ústavu. Přijde mi to skoro až neuvěřitelné :-D ještě dnes si živě pamatuju na svůj první den ve 4.B, kdy jsem jako 15letý spratek vůbec netušila, co mě čeká.
A teď, coby 22letý pseudodospělý univerzitní student, na tom nejsem o moc lépe :-D
Tato škola a zejména pak někteří pedagogové mi do života dali velmi mnoho. Proto bych jim chtěla touto cestou mnohokráte poděkovat. Zejména pak:
- paní mgr. L. Freibergové (Pečivové)...díky Vaší výuce mě přijali ke studiu českého jazyka a literatury nejenom na UJEPu...
- paní mgr. Evě Vaňkové...jak jsem v prváku angličtinu neměla ráda a Vás jsem zprvu taktéž neměla v oblibě, dnes na obé vzpomínám s velikou nostalgií. Angličtina (i když pouze pasivně) se stala nedílnou součástí mého života a Vy jste se pro mě stala vzorem ideálního pedagoga.
- panu RnDr. Karlovi Sobotovi...jediné, na co si matně vzpomínám, je fakt, že sedám-li si do mechu, sedám si vlastně na gametofyty. Ale co si rozhodně vybavuji naprosto jasně, je Váš jedinečný a chvályhodný přístup ke studentům a Vaše vtípky a průpovídky, které tolik zpestřovaly hodinu pro takové biologické břídily, jako jsem byla já.
- paní mgr. G. Kopkové...už v prváku jste u mě jasně odhadla, že já se prostě nenaučím, co je to faktoriál, ani že bych kdy mohla pochopit principy planimetrie. Přesto Vám velmi děkuji, že jste mě jednu pro život velmi podstatnou věc přeci naučila. Logicky přemýšlet...
- panu mgr. Luďkovi Zahálkovi...byl jste v pořadí asi náš třetí zeměpisář. Ale s Vámi ty hodiny byly aspoň o něčem. Děkuji Vám za to, že i když jsem plácla tu největší blbost na světě, nikdy jste mě za ní nesepsul jako psa.
- paní mgr. Ivě Gunarové...Zsv nikdy nebyly můj kalíšek medoviny. A velmi rychle jsem zjistila, že filosofovat budu až dokonce života už jen nad sklenicí "dobře vychlazeného" s partou přátel. Nicméně z vašich hodin mi v hlavě utkvělo přeci jen dost informací z psychologie člověka...nutno dodat, že mi tyto byly velmi prospěšné u některých zkoušek na vysoké.
- paní mgr. Tintěrové, Chovancové a Holendové...fyzika a chemie pro mě byly odjakživa španělskou vesnicí. A dá se říct, že si nepamatuju skoro nic. Za to jsem si na Vašich hodinách krásně odpočinula...touto cestou se Vám tedy spíše omlouvám, že jsem nebyla schopná se nechat zasvětit do tajů těchto určitě zajímavých věd.
a v neposlední řadě patří můj obrovský dík:
- mgr. Markétě Orosové (Wildové)....živě si vybavuji přijímací zkoušky, kdy jste stála před námi s papíry v ruce a řekla jste, že jestli se to povede, tak budete naše třídní učitelka. Povedlo se!

v dějepise jsem tedy nebyla zrovna studentkou "pááár ekselááááns", ale Vaše výuka němčiny mě dostatečně připravila pro její další studium. Škoda jen, že stačily 4 roky na univerzitě a veškeré moje znalosti, které jste do nás vtloukla značně degradovaly... :-D
a na závěr vzkaz pro vás študentíky...
užívejte si dny na gymnáziu plnými doušky. Zbytečně nereptejte a nenadávejte na své pedagogy. Učte se každý den. Půjdete-li pak ve studiu dál, přijdou jiné časy. Krásné, mnohdy lepší než to co prožíváte teď, ale budou tam i krušné a velmi horké chvilky v tzv. zkouškovém období, kdy budete do půl čtvrté do rána sedět nad skriptama s unaveným, vyčerpaným, naštvaným a ubrečeným výrazem ve tváři a posilněni desátou kávou si budete v duchu říkat..."jo, co já bych teď dal/a za desetiminutovku z matiky..." a "radši osmkrát dělat maturitu, než jednu pitomou zkoušku z fonetiky a fonologie..."