Adaptační kurz S1A

aneb "Socky" na výletě

Vyhnali nás doslova na Ostrov - akorát nás místo nekonečné mořské hladiny obklopovaly hluboké temné lesy, bez možnosti zavolat si o pomoc, kdyby nás třeba napadla skupina krvežíznivých veverek. Řeč je o malebné vesničce jménem Ostrov, nacházející se nedaleko oblíbené horolezecké lokality v Tisé.

Poměrně moderní autobus nás vyhodil před líbeznou chalupou, která měla být další dva dny naší noclehárnou. Po zdolání strmého schodiště, zákeřně nízkých stropů a zničehonic se objevujících strašidel v podobě našich spolužáků jsme spokojeně přečkali nebezpečnou noc plnou nepřátel se žihadly.

Na druhý den jsme se vydali stezkou smrti, stezkou plnou bažin, kořenů a děr vedoucí kamsi do neznáma, ze kterého se nakonec vyklubal nejefektivnější způsob, jak se nás bezúhonně zbavit, tedy horolezectví.

Někteří odvážní hrdinové zdolali všechny čtyři skály, jiní byli mazaní a stačili se schovat. Po nekonečně dlouhé době jsme přišli na staré a tajemné zaklínadlo, které nás dalo na správnou cestu k našemu dočasnému domovu tak jest: "Paňčelko, my máme hlad!".

Zabralo to a za necelé třičtvrtě hodinky jsme se už vítali s čistým oblečením. To ovšem nebyl konec! Ještě nás čekaly hry s mottem: "Kdo se nejvíc ztrapní, vyhrává!". Vítěze jsme bohužel neobjevili.

Další den následovalo trošičku chaotické balení a vyhlížení jediného možného spojení s civilizací. Odjížděli jsme (ne)šťastní a (ne)spokojení s myšlenkou: Už zase musím do školy!

neznámý autor z S1A


 




Poslední úpravy: 15. 09. 2013
 
Copyright © 1998-2018 Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem, p. o.; prohlášení.
webmaster