Fotogalerie - "Vrcholky Českého středohoří" (Projektové dny 2015 - GYM)

(Vedoucí projektu L. Roháček)

Proč zrovna tohle zaměření? Přiznám se, rád šlapu a rozhlížím se po české krajině. Vždyť tady máme tolik krásného. Kdo chce, ten to vidí. A já toho z naší malé zemičky ještě tolik neviděl. Chtěl jsem to ukázat i našim studentům. Vždyť okolí Ústí je tak krásné. Jen se dostat z města ven. A nemusíte na to mít hned auto.

 

13.5.2015

Tento den jsme vlakem vyjeli do Bíliny. Trochu zapomenuté, ale stále ještě půvabné lázeňské městečko jsem zvolil jako výchozí pro náš první výstup. První vrchol Českého středohoří, který jsem vybral, byl Bořeň.  Co u něm říká mapa?

Bořeň se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny, částečně ve spodní části zarostlý lesy. Má výšku 539 m n.m. Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.

Cesta ne vrchol je dosti strmá a středně náročná. Měli jsme co dělat. Zvláště Jirka si nevýskal. Puchýře ho dosti omezovali, ale zvládl to. Rozhled z vrcholu po okolní krajině je úžasný. 360°rozhled nám byl odměnou. Snad dostačující. Dolu jsme sešli jinou cestou na zastávku Bílina – Kyselka. Hned proti stanici stojí připomínka toho, že jde stále o lázeňské město. Výstavná plnírna lahví známou minerální vodou.

 

14.5.2015

Druhý den jsme opět vlakem vyrazili z Ústí směr Praha. Ale již v Malých Žernosekách jsme vystoupili z vlaku a Opárenským údolím vyrazili do Černodolského Mlýna a pak s odbočkou na Opárenský hrad na další vrchol Českého středohoří Lovoš. Cesta nově opravena, že tam určitě vyjede i zdatnější cyklista. Na Bořeň ani náhodou.

Lovoš (570 m) je dvojvrcholem, často se zapomíná na menší vrchol Kybička (489 m). Po výstupu na horu, budete okouzleni dalekým kruhovým rozhledem na vrcholky Českého Středohoří. Občerstvíte se v turistické chatě stojící na vrcholu. Lovoš, byl vyhlášen národní přírodní rezervací, chránící především tzv. šipákovou doubravu a jiná teplomilná společenstva s vzácnými rostlinami.  

Turistická chata nám slíbené občerstvení neposkytla. Otevřena je jen během víkendu. Rozhled sice není do všech stran, ale rozhodně je také odměnou. Co mě na vrcholku zaujalo? Asi jeden turista. Jeho skotská sukně (kilt) a bosé nohy byly na naše poměry dost nezvyklé. Těžko říct jestli byl doopravdy skot, nebo jen příznivec způsobu jejich života.

 

15.5.2015

Poslední den jsme změnili způsob dopravy. Autobusem jsme se z Ústí dopravili do Krupky. Zde jsme lanokou vyjeli na Komáří hůrku k rozhledně Komáří vížka. Rozhled po celém (snad) Českém středohoří byl naším cílem.

Komáří hůrka či vížka (808 m n. m.), vrchol jen mírně vystupující z krušnohorského hřebenu nad Teplickou pánví. Od středověku se tu těžily kovové rudy a stála tu hornická zvonička, od r. 1857 nahrazená výletním hostincem s vyhlídkovou věží, po r. 1990 adaptovaným na horský hotel.

Zdejší lanová dráha slouží obyvatelům již přes 50 let. V roce 1952 byla dokončena a v roce 1953 již plně sloužila jak obyvatelům okolí, tak i velkému počtu turistů. Lanovou dráhu už v roce 1838 navrhl hrabě J.Westfalen. Tenkrát mu nešlo o turismus, ale hrabě si dělal starost o lidi v horách, kteří neměli žádné spojení s městy v okolí. Byli takříkajíc odříznuti od světa. Jde o nejdelší lanovou dráhu ve východní Evropě bez mezistanice (délka: 2.348m, výškový rozdíl: 482m, rychlost: 2,5m/s, horní stanice: 806m n.m.).

A potom už jen po svých. To by nebyla žádná turistika se jen vozit. Cílem byl tentokrát Chlumec a konečná stanice ústecké MHD.

Z mé strany spokojenost. Jak s počasím, které nám přálo, tak s mými spoluturisty.

Sepsal: L Roháček


 




















Poslední úpravy: 09. 06. 2015
 
Copyright © 1998-2018 Gymnázium a SOŠ dr. Václava Šmejkala, Ústí nad Labem, p. o.; prohlášení.
webmaster